grafickým uživatelským rozhraním ovládaném myší (příkazový sled v tomto případě: dvojí stisk ikony programového manažeru, dvojí stisk ikony souborového manažeru, stisk ikony požadovaného disku, řada stisků položek požadovaných souborů, stisk menu "FILE", stisk "COPY", zapsání cílové mechaniky, stisk "OK", stisk menu "FILE", stisk "Exit".) Uživatelé tě za to budou milovat. Zevšeobecnění Billova základního omylu:
Počítač s grafickým uživatelským rozhraním nebude lépe ovladatelný, bude ale stále jednodušší udělat chybu.
Jenže pokrok nelze zastavit. Konzervativní malé dušičky, které se chtějí uzavřít před požehnáním grafických uživatelských rozhraní, pocítí plnou murphyologickou váhu svobodného tržního hospodářství. V protikladu k plánovanému hospodářství (ve kterém, jak známo, se dostane jen to, co druhá strana považuje za účelné) má majitel počítače v oblasti hardware a software volnost výběru (dostane pochopitelně jen to, co druhá strana považuje za účelné): První postulát svobodné volby (též "Zákon lvího zubu"):
Je v zásadě jedno, pro jaký uživatelský program se rozhodneš: nechceš-li používat Windows, bude použitelný pouze ve Windows.
Jako každý murphyologický zákon není možno ani první postulát svobodné volby vyloučit tím, když se například vymění operační systém, a nebo preferovaný uživatelský program: Druhý postulát svobodné volby:
Chceš-li používat svůj preferovaný uživatelský program pod Windows, bude v dohlednu k dostání výlučně jako verze DOS. První doplněk druhého postulátu svobodné volby:
Jako DOS-ovská úloha bude program pracovat bezchybně tak dlouho, až se bude moci zhroutit i se ztrátou dat. Druhý doplněk druhého postulátu svobodné volby:
také každý jiný program ve Windows bude bez chyby pracovat jen tak dlouho, dokud se nebude moci zhroutit i se ztrátou dat. Gorbačovovo rozšíření zákona "lvího zubu" (též nazvané "Rozšíření Winword 2.0"):
Když se už konečné rozhodneš, přejít z DOSu na Windows verzi svého oblíbeného uživatelského programu, je to už jeho tolikátá z jeho nových verzí pod Windows, že už v ní nebude existovat importní filtr pro data verze DOS. Zobecněný postulát svobodné volby:
Jediný způsob, jak zacházet se lvím zubem nebo jiným plevelem v zahradě: musí se stát Tvou oblíbenou květinou. První zákon multitaskingu:
Běží-li dva procesy současně, bude ten nedůležitý krást počítačový čas tomu důležitému. Druhý zákon multitaskingu:
Ke zhroucení úlohy při multitaskingu dojde pouze
- když to nemůže uživatel kontrolovat
- s nejvyšší možnou ztrátou dat a
- v nejnepříznivějším okamžiku. První rozšíření druhého zákona multitaskingu:
Zvlášť rády se proto zhroutí úlohy v pozadí. Anatolovy námitky k prvnímu rozšířeni druhého zákona Multitaskingu:
Úlohy v popředí se zhroutí zrovna tak rády. Druhé rozšíření druhého zákona Multitaskingu:
Každá úloha při zhroucení strhne všechny ostatní úlohy, uživatelské rozhraní a operační systém. Třetí zákon Multitaskingu (čili rozšíření zákona Multitaskingu v reálném čase):
Každá úloha bude přitom se zhroucením čekat tak dlouho, až se ve všech ostatních úlohách nashromáždí dostatek nenahraditelných dat, které nejsou uloženy v paměti. Čtvrtý zákon Multitaskingu:
Pokud je v některé úloze nastaven Auto-save, provede se uložení do paměti přes Cache-Controller, což vede k tomu, že se při zhrouceni data nezapíší na pevný disk. Doplňky ke čtvrtému zákonu Multitaskingu:
1. Není-li žádný Cache-Controller nainstalován, dojde ke zhroucení během zápisu do paměti, což vede ke ztrátě všech, včetně dříve zaznamenaných, dat.
2. Ve všech ostatních případech je potom vadný pevný disk.
Rozdíl mezi programy řízenými z klávesnice a uživatelským rozhraním řízeným myší je murphyologicky vyškolené počítačové oběti zřejmý. Platí-li např. u DOSu: Zákon editoru příkazové řádky (známý také jako zákon "DOSKEY" nebo "DOSEDIT"):
Editor příkazové řádky nepracuje pouze tehdy, když musíme vícekrát po sobě naťukat tak dlouhý řádek, až by se vyplatil.
Uživatel i programátor v uživatelských grafických rozhraních je vystaven docela jiným zákonům: Zákon Macro-Recorder:
Macro-Recorder nefunguje jen tehdy, musíme-li vícekrát po sobě tak dlouho vyťukávat nepohodlné rozbalovací menu a potvrzování, až by se vyplatil. V takových příkladech by bylo možné libovolně pokračovat. V DOSu platí (nezávisle na tom, jestli je s předponou "DOMES", "MS" nebo "DR"): Základní zákon CHKDSK (čili "poučka o marnosti lidského namáhání):
A) Když uděláš ve svém pevném disku CHKDSK, nenajde program žádný nesouvislý blok.
B) Jestli se vzdáš CHKDSK, budeš jich mít tisíce. Rozšíření Speeddiskového základního zákona CHKDSK (známého jako "Nortonovo dilema"):
Nesouvislé bloky poznáš až tehdy, až nastartuješ Speeddisk nebo jiný pomocný program, který tyto bloky umí nejen odstranit, ale chopí se příležitosti a zruinuje Tvůj disk. Tak se může uživatel Windows spolehnout na Rozšíření základního zákona CHKDSK na Windows:
Pomocný program pro pevný disk ve Windows bude buď
- vysvětlovat, že pracuje pouze pod DOS, nebo
- nesouvislé bloky nepozná, chopí se příležitosti a zruinuje Tvůj disk.
- nesouvislé bloky pozná, nabídne alternativy "Continue" a "Ignore" a v každé zvolené alternativě zruinuje Tvůj disk. Zobecnění pro všechny aplikace pod Windows:
1. Každá aplikace Windows ví, co je pro Tebe dobré a co skutečné potřebuješ.
2. Nikdy to nebude to, o čem si myslíš, že je pro Tebe dobré a co skutečně potřebuješ. Konkretizace příslušenství (také zvaná "zákon nastavení hodin"):
V menu příslušenství k Windows nikdy nenajdeš věci, které tam hledáš. V set-up menu hodin budeš například moci nastavit vše - jen ne čas. Základní poznatek grafického uživatelského rozhraní:
Jsou jen dva nezvratné poznatky v životě:
1. Grafická uživatelská rozhraní zjednodušují obsluhu počítačů.
2. Země je placka. Životní zkušenosti z neskutečné čekací doby pod Windows:
1. Když si myslíš, že jsi čekal už dost dlouho, promění se myš v přesýpací hodiny.
2. Když si myslíš, žes nečekal ještě dost dlouho, zhroutí se Tvůj počítač.
3. Když si myslíš, že Tvůj počítač zkolaboval a spustíš ho znovu, nebylo tomu tak.
4. Když si myslíš, že se počítač nezhroutil, stalo se to.
5. Doufáš vždy marně. Pětinásobný fenomén přesýpacích hodin (v kruzích Macintosh známý také jako "Zázrak náramkových hodinek"):
1. Svůj počítač znovu restartuješ po dlouhém čekání před přesýpacími hodinami přesně půl sekundy dříve, než se svou prací skončil.
2. Znovuuvedení do stavu, ve kterém se Tvůj počítač nacházel před resetem bude trvat minimálně desetkrát déle než nové spuštění.
3. Tento faktor je nezávislý na době zavádění systému. (poznámka: čím kratší, tím déle trvá obnovení, čím je delší, tím déle trvá obnoveni)
4. Chceš-li si ušetřit zavádění systému, zhroutí se Tvůj počítač nevratně.
5. Všechny alternativy mají za následek nevratnou ztrátu dat. Joachimova filozofie:
Znovu restartovat počítač je rychlejší než zkoušet nějaký geniální trik a nakonec stejně muset vypnout a zapnout. Námitky Windows proti Joachimově filozofii:
nesmíš restartovat. Poslední definice grafického uživatelského rozhraní:
Dreck 'n Drop. (Ani si nevrzneš)
Vyviň produkt. Jakmile ho dokončíš, je zastaralý.