Jako u každého softwarového produktu musí se dělat i u Windows pravidelné změny, aby uživatel nemohl chytit dech a aby nevzniklo riziko, že si na určitý druh práce zvykne.
První obecný zákon Update:
Jakmile si na určitý druh práce s programem zvykneš, objeví se nová verze, která se musí obsluhovat úplně jinak.
Druhý obecný zákon Update:
Nová verze programu se objeví i tehdy, když ses konečně vzchopil napsat pracovní prostředí eliminující chyby staré verze.
Logické rozšíření druhého obecného zákona Update:
Přestože chyby staré verze nejsou u nové odstraněny, liší se jiným způsobem, následkem čehož pracovní prostředí původní verze už nefunguje.
Thomasův poznatek o pokroku:
Jediný pokrok Windows 3.1 oproti Windows 3.0, který uživatel zpozoruje, je ten, že počet nekompatibilit je vyšší.
Norbertsův dodatek:
..a že musíš za změny víc zaplatit.
Proti tomu Microsoft argumentuje, že Windows 3.1 vůči předchozí verzi má enormní zlepšení v rychlosti. Také tu je murphyologický důkaz této teze velmi snadný: vykazuje-li například 25 MHz PC pod Windows 3.0 s procesorem 80386SX a 2-Mbyte operační paměti s libovolným uživatelským programem pod Windows stejné časy jako 4,77 MHz PC s hlavní pamětí 512 Kbyte se stejným uživatelským programem pod DOS, dosahují se tyto časy pod Windows 3.1 teprve s 50 MHz-80486 s 8 Mbyte operační paměti.
Rozšíření rozměrového zázraku Windows:
1. Máš příliš malou operační paměť.
2. Máš-li dost operační paměti, je tvůj pevný disk příliš malý, aby pojmul díky grafickému uživatelskému rozhraní enormně nabobtnalé programy.
Doplněk rozměrového zázraku NT a OS/2:
Když jsi Tvůj počítačový systém rozšířil na správnou velikost, přijde na trh nový operační systém nebo verze rozhraní, pro které budou operační paměť, pevný disk nebo oboje opět příliš malé.
Obecný základní zákon ovládání paměti pod Windows:
můžeš si vybrat: máš paměti buď příliš málo nebo příliš mnoho.
Konkretizace obecného základního zákona ovládání paměti pod Windows:
1. Méně než 16 Mbyte hlavní paměti vede k tomu, že Tvoje aplikace pracují neúnosně pomalu.
2. Přesně 16 Mbyte hlavní paměti vede k tomu, že Tvoje aplikace pracují neúnosně pomalu.
3. Více jak 16 Mbyte hlavní paměti nemůže Windows ovládat.
Otázka Johna Dvoraka na vztah mezi místem v paměti, výkonem procesoru a pracovní rychlostí:
"Proč prostě všichni nepoužíváme GeoWorks, jen abychom vám to jednou ukázali?"
Ikasův povzdech:
Jediné, co jde pod Windows 3.1 rychleji, jsou zhroucení.
Bernardova celková zkušenost s Update:
Update bez drahých hardwarových rozšíření nefunguje.
Zpřísnění celkové Bernardovy zkušenosti s Update:
Nefunguje to i s drahými hardwarovými rozšířeními.
Zpřísnění zpřísnění:
1. S drahým hardwarovým rozšířením stará verze už také nepracuje.
2. Když zabuduješ drahé hardwarové rozšíření, zjistíš, že jsi starou verzi právě vymazal.
3. Jediný člověk, který by Ti s technickými problémy mohl pomoci, nastoupil právě na 6-týdenní dovolenou.
4. Po uplynutí 6 týdnů odjel na 8 týdnů na školení.
5. Když pak ještě jednou zavoláš, odešel od firmy.
6. V každém jiném případě Ti stejně dáI nemůže pomoci.
Aby se počet inkompatibilit udržel co možno nejvyšší, musí podle Murphyho základní operační systém a Update uživatelského rozhraní následovat v co nejkratším sledu za sebou. Protože i tady platí:
Časové dilema výrobců (mezitím zvané už jen "NT problém"):
1. Oznámíš-li produkt příliš brzo, všichni už dávno zapomenou, až se konečné objeví.
2. Oznámíš-li produkt příliš pozdě, bude konkurence se stejnými produkty rychlejší.
3. Vždy je bud příliš brzo, nebo příliš pozdě.
Důsledky (známé také jako "Jackeův s Disaster"):
1. Nové výrobky se oznamují stále dříve, nejpozději ale 6 měsíců před zhotovením prvního prototypu.
2. Výrobky se objevují vždy po oznámeném uvedení na trh, nejdříve však 6 měsíců po oznámení.
3. Když už je výrobek skutečně k dostání, je zastaralý.
4. Ke skutečnému zavedení výrobku na trh dojde vždy po oznámení další generace od konkurence.
Logický důsledek:
Někdy přejdou všichni výrobci k tomu, že budou výrobky jen oznamovat, aby si ušetřili vývojové a výrobní náklady. Co má z hlediska vývojářů software katastrofální vliv na obrat a zisk, je pro uživatele katastrofální pro svou investiční jistotu.
Poznatek uživatele o oznámení Update (známý jako trojskok "Windows3.1" - "Win32" - "Windows NT"):
1. Zavedeš-li za velkých časových ztrát a finančních nákladů Update do své aktuální verze operačního systému, oznámí výrobce novou verzi.
2. Současně bude všem vývojářům a prodejcům software rozeslána výzva, aby pro Tvou dávno zastaralou verzi operačního systému nevyvíjeli už žádný software, ale přešli hned na novou verzi.
3. Prodejce software, po jehož oznámení o Update jsi instaloval novou verzi operačního systému, nato svoje oznámení vezme zpět.
4. Body 1-4 jsou rekurzivní.
Rozšíření poznatku OS/2 uživatelů o oznámení Update:
1. U konkurenčního operačního systému se právě dostává na trh program, který nutně potřebuješ.
2. Je jedno, pro kterou verzi se rozhodneš. Použitý program je vždy pouze pro tu druhou.
Rozhodl-li se uživatel počítače nakonec pro určitou verzi operačního systému, zasáhne
paradox Windows (zvaný také "zákon nové verze programu Setup") :
Abys nainstaloval Windows 3.1, musíš mít Windows 3.1 už nainstalováno.
Fenomén Setup (též zvaný "zákon US klávesnicový Layout"):
Budeš sice vždy schopen nastavit ty komponenty Windows, které znemožňují nastartovat Windows bez zhroucení, ale nepodaří se Ti tato nastavení vrátit, i když to zpozoruješ včas.
Důsledek fenoménu Setup:
Je jedno, co nastavíš a jak to uděláš: budeš stejně muset Windows instalovat znovu.
Základní poznatek z instalace:
Standardní nastavení Windows vyvolají na Tvém počítači vždy nejhorší možný výsledek.
Konkretizace základního poznatku z instalace:
1. Barvy se nainstalují tak, že nebudeš moci nic rozeznat.
2. Písma se nainstalují tak, že nebudeš moci nic přečíst.
3. Rozhraní se nainstalují tak, že nebudeš moci pohybovat myší.
4. Desktop se nainstaluje tak, že nic nenajdeš.
5. Klávesnice se nainstaluje tak, že budeš moci vyťukávat jen kryptogramy.
6. Tiskárna se nainstaluje tak, že nic nevytiskne.
7. V nejlepším případě jako nastavení podle země dostaneš starořečtinu.
8. Datum a čas budou ve špatném formátu a kromě toho bude použit čas vedle na Tvém psacím stole jako systémový čas zhrouceného počítače.
9. Tebou použité síťové zařízení nebude Windows podporovat.
10. Jediné možné nastavení virtuální paměti bude 1024 Byte nebo 16 Gbyte.
11. Systémové zvuky nainstaluješ jen tehdy, když žádné nechceš.
12. V jiném případě bude Windows mlčet.
13. Drivery dodané s Windows pro Tvůj hardware Windows nenajdou.
Rozšíření základního poznatku z instalace (zvaný též zákon "Windows-3.0-DOS-Shell"):
1. Windows 3.1 přepíše při instalaci jen takové drivery a přídavné programy z Windows 3.0, které na Tvém počítačovém systému dosud pracovaly bez chyby a bez potíží a nahradí je chybovými a takovými, které s Tvým počítačovým systémem nespolupracují.
2. Dosud chybové, nebo s Tvým počítačovým systémem nespolupracující drivery a přídavné programy zůstanou zachovány.
Zevšeobecnění základního poznatku z instalace:
Tvůj "kompatibilní program Windows" bude s každou sekundou jeho existence stále méně kompatibilní. Kde to nepomůže, pomůže Microsoft.
Zákon o komplikované instalaci Windows na laptopech:
1. Verze operačního systému, která je na disketách použitelných pro Tvůj laptop, je pro požadovaný program příliš stará.
2. Máš-li správnou verzi Windows, i tak nebude pracovat.
3. Když jsi všechno udělal správně, stejně to nebude pracovat.
Důsledek:
Musíš instalovat vždy takový software, který se shání co nejobtížněji, nebo se nejhůř konvertuje. Potom přesto nepoběží.
První zákon o zapamatování uživatelem definovaných nastavení:
Program si bude schopen zapamatovat jen taková nastavení, která nejsou zapotřebí.
Druhý zákon o zapamatování uživatelem definovaných nastavení:
Program si bude chtít zapamatovat jen takové nastavení, které si pamatovat nemá.
Třetí zákon o zapamatování uživatelem definovaných nastavení:
Program si nebude moci zapamatovat vždy ta nastavení, která potřebujeme a která se nejobtížněji nastavují.
Paradox paměti:
Nastavíš-li výběrovou položku "Nastavení po skončení neukládat", nastavení se uloží.
Důsledek paměťového paradoxu:
Výběrová položka "Nastavení po skončení uložit" bude nastavena vždy špatně.
Konkretizace:
1. Posuneš-li omylem okna a ikony, Windows si vzniklý chaos uloží a Tvoje pracně vytvořené pracovní rozhraní zničí.
2. Uspořádáš-li pečlivě okna a ikony, nastavení si Windows neuloží a tím Tvoje pracně vytvořené pracovní rozhraní zničí.
3. Je-li položka menu správně nastavena na "Uložit", zhroutí se Windows bez uložení.
Zákon neviditelných ikon:
1. Ikony "Uspořádat automaticky" jsi zvolil jen tehdy, když máš v okně programového manažeru tolik oken, že nejsou vidět, protože se na plochu nevešla.
2. Program, který potřebuješ, se schová mimo otevřené okno.
Důsledek zákona neviditelných ikon:
Program, který hledáš, nenajdeš.
Obecné rozšíření:
Také skupiny programů se mohou před Tebou schovat.
DOS-ikon-Disaster:
Windows přepne zpět bez příčiny na Standard-DOS-ikonu, když sis už na vzhled Tvých ikon zvykl.
Zákon Sysedit:
Ovládání pomocných programů, které výrazně práci s Windows urychlují, není v příručce popsáno.
Rozšíření:
Jsou-li pomocné programy přece jen v příručce popsány, nemáš je nainstalovány.
První poznatek o nesmyslnosti skupiny Startup:
Jen ty programy, které potřebují maximální dobu načtení a které nepotřebuješ, se octnou ve Tvé skupině Startup.
Druhý poznatek o nesmyslnosti skupiny Startup:
Nepotřebné programy se nepodaří z okna Startup odstranit, stejně jako se nepodaří tam umístit a nainstalovat programy, které po startu Windows skutečně potřebuješ spustit.
Každá metoda boje proti chybám Tvoje data bezpečně a s konečnou platností zničí
